SMS pro neslyšící 
Fotoreportáž z kurzu sebeobrany žen 25. a 26. 7. 09
Malá reportáž z kurzu sebeobrany pro ženy ze dne 25. a 26. 7. 2009
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Na závěr Vám přinášíme několik odpovědí účastnic kurzu na otázky instruktorů v rámci zpětné vazby:
Recenze č. 1
Také zdravím a přeji hezký a hlavně klidný den,
posílám zpětnou vazbu na kurz, který jsme absolvovaly a přežily O:o) Poněkud překvapivě mě ani nebolí celý člověk, původně jsem měla trochu obavy, jak přečkám celý den u počítače :o))
1. Metoda a obsahová náplň výcviku.
Metodá dobrá, jen bylo zajímavé vžít se do role násilníka, když jsme měly napadnout kolegyni. To šlo trochu proti nátuře. Na druhou stranu, když jsem si řekla, že to je jako na divadle a hraju svoji roli, tak to bylo lepší.
Ono se špatně nacvičuje, jak se bránit, když tě někdo napadne-nenapadne.
Obsahová náplň supr. Myslím, že jsme se naučily opravdu to základní. Ono vážně asi nemá smysl učit se nějaké ty speciální chvaty (jak se na ně holky ptaly), když přijde na věc, tak do soupeře prostě mydlíš hlava nehlava a na nějaký styl se moc neohlížíš O:o) Bylo skvělé, že jsme si vyzkoušely různé možnosti, co se nám může přihodit, takže víme, že se z každé situace můžeme dostat.
2. Přístup a komunikační schopnosti instruktorů.
Původně jsem chtěla napsat řádku superlativů, ale pak jsem si to rozmyslela, abyste se moc nenafoukli, byla by vám malá uniforma ;o) Takže jen stručně - byli jste skvělí. Vysvětlili jste nám věci tak, jak jsou, bez zbytečných řečí a příkras. Zařvali jste na nás, když jste věděli, že se flinkáme a nedáváme do toho všechno. Nevěšeli jste nám bulíky na nos, víme, že sebeobrana na takovéhle úrovni není všemocná. Zároveň jste byli přátelští, takže odpadl stres, který na člověka padne, když na něj někdo zaútočí.
Myslím, že pokud se někdy dostanu do maléru, představím si místo toho parchanta Red Mana Martina - a stres zmizí (převedu novou situaci na situaci, kterou znám a umím řešit) :o) Taky si myslím, že bylo důležité, co jste nám řekli v neděli ráno při "právní poradně" - pokud čekáme útok, útok přijde. Pokud máme zdravé sebevědomí a říkáme si "Když se něco semele, dostanu se z toho", tak to z nás svítí a případný útočník si to dvakrát rozmyslí, než po nás skočí.
Taky bylo supr, že na nás Martin - Red Man mluvil. Nikdy nevíš, proč k tobě člověk jde (jak jste nám říkali, že nemáme mydlit chlapy, když se chtějí jen zeptat, kolik je hodin), tím mluvením nás přiblížil realitě.
3. Časová náročnost a dostupnost.
Pro mě byla dostupnost vynikající - tři zastávky autobusem a domů pěšky. Co víc si můžu přát?!?
Časově taky vyhovovalo - v devět hodin ráno už jsem vzhůru a schopná vnímat.
Hodina na oběd byla taky tak akorát. Nestačila jsem tolik vychladnout, ani se přecpat jídlem. Myslím, že i délka dopolední a odpolední části je dobrá.
Kdyby to bylo kratší, tolik si toho neprocvičíme. Kdyby to bylo delší, tak už nepraštíme ani mouchu...
4. Co na to řeklo Vaše "Já" v případě možné obrany proti útočníkovi.
Moje Já mi řeklo tolik: "Když se cítíš ohrožená, řekni tomu člověku, aby se nepřibližoval. Když se příbližovat nepřestane, nediskutuj. Nakopni ho, sejmi ho loktem, dupni mu na kotník - můžeš! Víš, že můžeš a víš, že to funguje.
Pak uteč. Pokud ti zbude nějaký dech, křič Hoří!"
Co bylo hodně zajímavé - když jsem odcházela z tělocvičny a dostala jsem se na tu křižovatku chodeb, narazila jsem tam na školníka. Najednou vyšel zprava. Pokud vím, když se mi tohle stalo dřív, tak se ve mě všechno stáhlo, já zatla ruce v pěst a doufala jsem, že se pletu a ten člověk, kterého se bojím, jen prochází. Teď jsem se sice lekla a uděla krok stranou, ale to paralyzující stažení bylo pryč! Bylo neuvěřitelný tam tak stát a úplně klidně říct Dobrý den. Skoro mě pak rozesmálo, když málem couvnul...
Nevím, jak byste to udělali, ale možná by nebylo od věci zařadit do kurzu i "opravdu reálnou" situaci. Stačí, když najednou někdo vyjde zpoza rohu. Když stojíme proti tobě nebo Martinovi, tak víme naprosto přesně, co bude následovat. Když ale najednou zpoza rohu vyskočí někdo, koho naprosto nečekáme, je to situace dočista jiná. Když nad tím ale tak přemýšlím, je to to, co jste nám říkali - dávat pozor na okolí. Když se cítíš ohrožený, tak se připravíš, a vlastně čekáš, že útok přijde. Když jsme s holkama o přestávce v sobotu seděly na lavičkách před školou, tak jsme si dělaly legraci, že na nás odněkud vyskočíte, abyste si ověřili, co jsme se naučily.
Už tehdy jsme koukaly na svět jinak :o)
Začátkem září jedu pracovně na dva týdny do Jihoafrické republiky. To byl vlastně ten důvod, proč jsem se přihlásila na kurz, slyšela jsem, že JAR je dost nebezpečná. Původně jsem měla strach jet, ale už strach nemám. Nehodlám se procházet za tmy křivolakými uličkami nebo zbytečně riskovat, ale už aspoň vím, že když mě někdo přepadne, tak udělám všechno pro to, aby na mě dlouho nezapomněl ;o)
A za to vám oběma děkuju.
Recenze č. 2
Ahoj Petře,
1. Metoda a obsahová náplň výcviku - byla výborná. Všechny údery a chvaty byly názorně předvedeny a vysvětleny, následně procvičeny s parťákem a zopakovány s instruktory. Vše bylo co nejvíce přiblíženo realitě, aby nás nic nepřekvapilo.
2. Přístup a komunikační schopnosti instruktorů na jedničku ;-) Viz bod jedna - vše názorně předvedeno,vyzkoušeno s instruktory a zopakováno několikrát.
3. Časová náročnost a dostupnost - myslím si, že čas věnovaný kurzu bohatě postačí k tomu,abychom věděly, co v realitě použít - STŮJTE PANE! NECHTE MĚ!
- ÚTOK RUKAMA NA OČI A KOP NEBO ÚDER DO GENITÁLIÍ ;-)
4. Co na to řeklo Vaše "Já" v případě možné obrany proti útočníkovi.
Určitě je lepší strávit pár hodin na kurzu sebeobrany, naučit se jen pár chvatů a hmatů a zachránit si tím někdy i život, nechat se zalehnout 100 kg monstrem ( promiň Martine, to neber osobně :-D) a shodit ho ze sebe, než víkendovým vařením,úklidem, praním a žehlením nebo jen tak poleháváním na gauči. Probudila se ve mě tygřice, která bude bojovat až do konce a ani tu kabelku si nenechám jen tak vzít ;-) Takže úchylové a násilníci třeste se , ale až tak za týden, protože momentálně mě bolí i dýchat, obléknout se, natož se hýbat :-D.
Díky moc za všechno, byl to pro mě opravdu přínos a doufám, že ty fotky, co jsem udělala k něčemu budou ;-)
Aktuálně
